Už dost velebení učitelského povolání

Dnes, v Den učitelů, kdy je téměř celá Čína zaneprázdněna obdarováváním a velebením učitelů, si dovolím jít proti proudu.

Abych řekl něco politicky nekorektního: učitelství je přece jen další povolání. Stejně jako ostatní pracují za peníze, tak proč by si zrovna oni měli zasloužit zvláštní úctu?

Dobré učitele, kteří umí skvěle přednášet, jsem zažil, ale potkal jsem i ty, co nestáli za nic. Nicméně jsem nikdy nepotkal učitele, který by mě ovlivnil natolik, aby mi změnil život. Vyučování je přece jen základní povinností učitele, a když učí dobře, je to prostě projev profesionality. Ale oddané lidi najdeme v každém oboru, tak proč by zrovna učitelé měli být ti, kterým je třeba být zvláště vděčný?

Dnes jsou požadavky na přijetí do pedagogických oborů velmi nízké. Dřív jsem vídal studenty z vedlejší třídy, jak opisovali úkoly, často chodili za školu a neuměli se ani pořádně vyjádřit. Nedokážu si představit, že by se z nich jednoho dne měli stát učitelé. Učitelé se ve většině případů potýkají s duševně nezralými studenty. V moderní době už se učitelé prakticky nevěnují výchově, stačí, když umí učit. Nemluvě o tom, že mnozí učitelé nedokážou ani pořádně učit, a špatný učitel může dokonce zničit celý život dítěte.

Ať už učitelé sebevíc zdůrazňují opak, stranictví je nevyhnutelné. V záplavě studentů se zvláštní pozornosti učitelů dostává v podstatě jen premiantům a naopak těm problémovým. A právě v tomto prostředí se nejlépe daří korupci. Rodičů, kteří učitelům dávají dárky, strkají jim obálky s penězi nebo je najímají na soukromé doučování, je až příliš mnoho. Dokonce jsem slyšel, že učitelé v některých školách naprosto otevřeně vybírají od rodičů peníze v obálkách a podle výše obnosu pak rozdělovali svou pozornost mezi studenty, což mi opravdu otevřelo oči.

Jaké další problémy přináší toto bezvýhradné velebení a idealizace učitelů? Snadno to vede duševně nezralé děti/jejich rodiče k přehnané důvěře v cizí osobu. Učitelé se v jejich očích stávají posvátnějšími bytostmi než rodiče – slova rodičů je možné ignorovat, ale slova učitelů se poslouchají za každou cenu. Ale kdo kdy spočítal, kolik pedofilů se skrývá mezi učiteli? Kolik tragédií typu Fang Siqi se denně odehrává v Číně, kde chybí sexuální výchova?

V šesté třídě základní školy šla učitelka na mateřskou a místo ní přišel na zástup středoškolský učitel z jiné provincie. Kromě toho, že během vyučování často křičel na zlobivé studenty slovy: „Kdyby to bylo u nás, už bych ti jednu vrazil!“, si také rád při vysvětlování úkolů hladil malé holčičky po ruce. Už si nepamatuji, jestli mě taky hladil (nebyl jsem jeho oblíbenec), ale tehdy jsme tomu nikdo nerozuměl. Maximálně jsme si z toho dělali soukromé vtípky a nikdo to nepovažoval za vážné, ani nás nenapadlo, že by šlo o sexuální obtěžování. Teď když na to pomyslím, je mi z toho pořádně špatně.

Nemluvě o nezletilých, i dospělí vysokoškolští studenti se setkávají s učiteli, kteří zneužívají svého postavení k sexuálnímu zneužívání, vydírají je známkami/diplomem nebo je nutí pracovat pro ně zdarma. Nicméně takováto neomezená moc se netýká jen učitelů. Zneužívání moci pro osobní zisk je k vidění téměř všude, kde existuje moc, a je to v Číně běžný problém.

Můžete chválit a děkovat konkrétní osobě, která vám pomohla, ale takové bezvýhradné idealizování a velebení celého povolání je opravdu zbytečné.

Ano, mohou existovat jednotlivci s velkým přínosem (i když termín „velký jednotlivec“ zní divně a vytváření kultu osobnosti je nežádoucí), ale neměla by existovat „velká povolání“.